Allcommon Series

Která commonka umí odemlít dvacet karet? Nebo (ve slučovacím smyslu) přidat dvacet životů? Za čtyři many? Jistě, Join the Ranks.

Pravda, nikoli bezpodmínečně, potřebujete další přežívající potvory. Asi pro tuto výraznou křehkost nevěří čelní představitelé pražské AllCommon ligy, že by se spojenecká strategie mohla uplatnit (viz fóra). Abych volně citoval: „Věřil jsem jim maximálně na Zendikar Block Constructed, ale na Standardu ne.“

Takže co jsem udělal já? Postavil jsem UW allies a vzal si je na Extended do Dungeonu. Přičemž jsem nakonec využil tři různé karty mimo Standard – Mothdust Changelinga jako potvoru do prvního kola, Avian Changelinga do sidu, kdybych chtěl přitlačit letecky, a zejména hlavní tech balíku: Momentary Blink. Nevěřili byste, jak složité je sehnat playset této „common“ karty. ČR sice inzeroval 6 kousků, ale ve skutečnosti neměl ani jeden, v MysticShopu jsem pořídil dva. Tímto tedy děkuji ZeroFusionovi za zapůjčení zbývajících dvou Blinků.

S čím jsem se tedy proti svým soupeřům stavěl:

Spojenci mě fascinují, když se kumulují. Fascinuje mě jejich nelineárnost. A velmi mě taky oslovila jejich schopnost vyhrát různými způsoby – buď na agresivní letectvo, nebo na zatažení do obrany a odemletí soupeřovy knihovny. S tím korespondují karty zařazené do sidu – když v první hře vidím, že je šance soupeře přeletět, zařadím Zendikona (2/2 Haste, Flying – neber to!) a Aviana, v opačném případě Ambice a třeba želvu. Pokud v první hře zahraju Spell Pierce, vyměním ho za Dispel, aby soupeř nemohl hrát kolem něj. Pláň být v sidu nemusí . Celkově se main deck dělí na spojence, karty, které mají spojence ochránit, a zabíjení.

Pokud se dobře pamatuju, sešlo se nás deset, naplánována byla tedy čtyři kola. Pojďme usednout naproti prvnímu soupeři – mladšímu Drevokocúrovi (Filip Veverka).

1 . kolo vs. RG Aggro

Tahle hra se od počátku nevyvíjela dobře – začínal jsem s rukou bez landů, pak jsem nalízal dvě pláně a samé modré karty, po mulliganu do pěti jsem zahájil Mothdust Changelingem, kterého vlastně za celou krátkou hru nic nepodpořilo. Od soupeře jsem viděl Nettle Sentinela, Scab-Clan Maulera, Rip-Clan Crashera, Vines of Vastwood a Lightning Bolty. Jak říkám, extended klasika.

Do druhé hry jsem tedy nasidoval želvu a nenasidoval pláň, což se mi vymstilo. Zůstal jsem zaseklý na třech zemích, takže Join the Ranks ani flashback Blinku se mi nemohlo podařit zahrát, stejně tak jsem nemohl stíhat chránit svou armádu. Navíc Oblivion Ring samozřejmě natrefil na víno, zkrátka balil jsem kufry velmi rychle.

Vždycky, když si přinesu na AC ligu nějakou vlastní konstrukci, rozjede mě hned nějaké ergéčko. A když si přinesu ergéčko já, tak ho mají úplně všichni (viz. článek).

2. kolo vs. UB control

Střetly se nám dvě celkem kontrolní strategie (u mého balíku záleží na tom, jak přijde). Vyskládal jsem sice dobře čtyři spojence, mezi nimi i takové, kteří něco dělali, ale rozhodně ne že by zabíjeli. Naopak soupeřova osudová ostří procházela, protože jsem neměl ani countery ani dostatek manových zdrojů. Vylikvidoval mi tedy postupně stůl, převzal vládu nad vzduchem, zbavil mě karet a uzobal dvěma sovičkami.

Ve druhé hře jsem konečně svůj balík přinutil trochu předvést, co v něm je. Přes, řekl bych, minimální odpor jsem povykládal dva Halimar Excavatory, pumu a Join the Ranks a šance na umletí už byla více než průměrná. Vhodnou aplikací Momentary Blinků (lze ho zahrát vlastně na kteroukoli potvoru, kromě tokenů nebo Raptorů, kteří by přišli o countery, tím se všichni spojenci aktivují a zároveň si uchráním svou kartu, a to dvakrát!) a velmi dobrým dolízáním dalších pár spojenců jsem si držel soupeřova kouzla od těla a nakonec i celkem pohodlně odsunul všechny soupeřovy karty do hrobu. Poslední Join the Ranks jsem ani nemusel použít.

Do rozhodující hry, na niž zbývalo asi sedm minut, jsem strategicky nasidoval Zendikony a Barrage kvůli snaze o rychlost. Přišla mi velmi agresivní ruka, soupeř navíc mulliganoval, takže se sledem Umara Raptor, Umara Raptor, Umara Raptor se vypořádat nedokázal. Zabil jednoho, ale další dva jsem si v klidu jistil dvěma Blinky na ruce.

Umlel jsem ho! Honzo, umlel jsem!

3. kolo vs. UR Mimics

Mimici bývají obecně celkem postrachem. Já jsem si ale věřil, protože jsem svému soupeři už v předchozích hrách opravoval drobné herní nedostatky. Nic se ovšem nevyvíjelo jednoznačně. V první hře jsem poznal, že si musím pohlídat auru Clout of the Dominus, což se mi ve druhé hře podařilo. Nejzajímavější a nejvíce frustrující byla až třetí hra, kterou rozhodl v pátém kole soupeřův Stream Hopper. Ač se to může zdát neuvěřitelné. Ale vysvětlení je nasnadě – v každém předchozím kole totiž vyložil jednoho Riverfall Mimica, takže já jsem byl na dvou životech a navíc bez zabíjení. Hlavně, že jsem si pořád držel Spell Pierce na proklatou auru.

- Tři mimiky, je to normální??

- Jo, kamaráde, mimky musíš zabít.

V mezičase čekání na pomalejší soupeře jsem vyzval Vláďu M., který věčně pilotuje nějakou fritku. Roznesl jsem ho 2:0, pravda bez sidování a bez velkého soustředění – první hru vyřešil u mě Ondu Cleric, který mě zvedl z 11 na 19 životů, s čímž se fritka nevypořádá, a druhou jsem krásně uhrál na soupeřův mana screw (nedostatek landů). Pro úplnost, mimo hru jsem tak porazil celkového vítěze turnaje.

4. kolo GW tlačák

Proti překvapivému soupeři (byla to holka) jsem zahajoval s dokonalou obranou – v obou hrách jsem měl na stole od prvních kol dva Quicksandy, což drželo Stewardy of Valeron a Deadly Recluse a nakonec i Stampeding Rhina celkem spolehlivě doma, takže jsem si povykládal vše, co bylo třeba, nebál jsem se rušení a v první hře soupeřku přeletěl, ve druhé umlel.

Já vůbec nevím, co proti tomu tvému balíku mám dělat. Ty jakoby pořád nic neděláš, to mě hrozně mate. A tadyto je pěkná sviňárna, to, jak kvůli tomu nemůžu útočit.

Nebýt tedy kruté porážky od mimiců, řekl bych, že jsem spojeneckou strategii skoro obhájil. Není to rozhodně jistota vítězství, ale je to zábava.

Váš

Messenger, weapon, friend
Mšamone